Hubbleův dalekohled je tak trochu smolař mezi astronomickými přístroji. První plány stavbu vznikly už v roce 1977 a konstruktéři tehdy předpokládali, že jim stavba zabere maximálně šest let. Do cesty se jim ale neustále pletly technické problémy, protože se jednalo o zcela nový přístroj, který dosud neměl obdoby. Navíc došlo v roce 1986 k nehodě raketoplánu Challenger, která vypuštění už nachystaného dalekohledu znovu na nějakou dobu odložila.
24. dubna 1990 konečně odstartoval raketoplán Discovery. Na palubě nesl drahocenný náklad, výsledek třinácti let příprav. Netrpěliví astronomové si na první zkušební snímky museli počkat celé týdny a první obrázky pro ně znamenaly pořádně studenou sprchu; obrázky hvězd byly silně „rozmazané“. Optici totiž při výrobě dalekohledu špatně vybrousili jeho zrcadlo a přístroj za miliardy dolarů byl prakticky k ničemu.
Problémy napravila až servisní mise raketoplánu Endeavour v roce 1993, která doplnila optiku Hubbleova dalekohledu o speciální „brýle“, které kompenzovaly chybu zrcadla. Od té doby se stal teleskop výkladní skříní astronomie. Během následujících let pořídil ohromné množství úchvatných záběrů vesmíru a na základě jeho pozorování vzniklo pět tisíc vědeckých prací. Ale ani oslnivá kariéra nic neznamená, pokud dojde na peníze.
Zatímco exploze Challengeru v roce 1986 znamenala pro teleskop pouze odložení startu, havárie Columbie z února 2003 jeho osud zasáhla mnohem více. Vyšetřovatelé havárie doporučili obnovení provozu raketoplánů pouze v případě, že se omezí na lety k mezinárodní kosmické stanici ISS. Do hry navíc loni v lednu vstoupil americký prezident George Bush se svým plánem pilotovaných letů k Měsíci a Marsu, který počítá s omezením všech nesouvisejících aktivit. Rozhodnutí tehdejšího ředitele NASA Seana O’Keefa neposílat k Hubbleovu dalekohledu další servisní raketoplán už proto bylo jenom logickým vyústěním situace.
Hubbleův dalekohled je sice nyní v dobré kondici, ale jeho klíčové součástky rychle stárnou. Jedná se zejména o gyroskopy; z původní šestice jsou dosud v provozu čtyři, přičemž k orientaci v prostoru potřebuje dalekohled alespoň tři. Jakmile tedy vypoví službu další dva gyroskopy, bude teleskop fungovat jenom z části a výpadek dalšího gyroskopu jej zřejmě odstaví nadobro. Podle odhadů k tomu dojde už někdy kolem roku 2008.
Všechny problémy by přitom mohla vyřešit jednorázová oprava, na kterou by NASA musela vyčlenit přibližně miliardu dolarů. V návrhu rozpočtu kosmické agentury na rok 2006 ale nedala americká vláda na opravu ani dolar a zastánci dalekohledu nyní jenom napjatě čekají, zda nějaké prostředky nepřihodí americký Kongres. Bez zásahu kongresmanů dalekohled za několik let definitivně selže a jeho žhavé zbytky se zaboří do některé pusté části oceánu. Zůstane po něm pestrobarevný pomník, jaký můžete najít například na stránkách Evropské kosmické agentury.
